Listopad 2010

Fobie

25. listopadu 2010 v 14:10 | Alice |  Psylologie
Fobie je úzkostná porucha charakterizovaná chorobným, bezdůvodným strachem z věcí nebo situací. Postižený si nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen ho vlastní vůlí potlačit. Fobie má svůj objekt, na který je vázána a podle kterého je také pojmenována. Existuje mnoho různých druhů fobií.

Zoofóbie-strach z některých druhů zvířat
  • agrizoofóbie - strach z divokých zvířat
  • ailurofóbie (felinofobia) - starch z koček
  • arachnofóbie - strach z pavouků
  • batrachofóbie - strach z žab
  • entomofóbie - strach z hmyzu
  • equinofóbie - strach z koní
  • helmintofóbie- strach z brouků
  • kynofóbie - strach z psů
  • ofidofóbie - strach z hadů
  • ornitofóbie nebo awizofóbie - strach z ptáků
  • reptilliofóbie - strach z plazů
  • rodentofóbie - strach z hlodavců
  • galeofóbie-strach ze žraloků
Fóbie týkající se životního prostředí
  • aerofóbie - strach ze vzduchu (vítr,průvan,silný proud vzduchu)
  • antofóbie - strach z květin
  • arsonofóbie - strach z ohně
  • blanchofóbie - strach ze sněhu
  • brontofóbie - strach z bouřky
  • hydrofóbie - odpor k pití vody
  • mykofóbie - odpor k houbám
  • ovophobia - strach z vajec
  • nyktofóbie - strach ze tmy
  • akrofóbie - strach z výšek
  • aquafóbie - strach z vody


Merkur

22. listopadu 2010 v 20:56 | Alice
Merkur je nejmenší planetou Sluneční soustavy. Je jen o málo větší než Měsíc a jeho oběh okolo Slunce trvá pouhých 88 pozemských dnů.  Jeho pohyb urychluje jeho blízkost ke Slunci.Během pohybu kolem Slunce se ale stihne otočit kolem vlastní osy jen 1,5 krát.
I když není planeta Merkur příliš vzdálená od Země, je zcela odlišná.Merkur můžeme pozorovat jen krátkou dobu po západu Slunce a pře svítáním. Řekové pro něj proto měli dva názvy - Apollo a Hermes. Až později Pythagoras objevil, že se jedná o tutéž planetu. 

Merkur je jednou z nejméně prozkoumaných planet, protože přístroje se kvůli silnému Slunečnímu větru přehřívají. První sondou, která Merkur úspěšně navštívila je Mariner 10.

Atmosféra se opakovaně vypařuje a opět doplňuje. Skládá se z vodíku a hélia - také jsou v ní obsažené další prvky, které sluneční vítr uvolnil z povrchu planety. Je velmi slabá, takže se jedná spíše o exosféru - téměř vakuum. Nedostatečná atmosféra může za velké teplotní rozdíly mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Teploty na osvětlené polokouli mohou dosahovat  430 °C, zato na druhé straně kolem -180°C.

Povrch Merkuru je zjizvený mnoha krátery, což svědčí o silném ostřelování meteority v raném vývoji planety. Také díky extrémním změnám teplot je povrch rozpraskán na mohutné zlomy.

Je třeba dodat, že se jedná o kamennou planetu s neobvykle vysokou hustotou - asi 5400 kg/m3. Další zajímavostí je poměrně silné magnetické pole. které má sílu jako 1% zemského. To je způsobené vysokým obsahem železa a niklu v jádře, které zabírá 42% celkového poloměru tělesa. U Země je to jen 17%. 

Sluneční skvrny

22. listopadu 2010 v 20:08 | Alice |  Astronomie
Sluneční skvrna je oblast povrchu slunce, která má nižší povrchovou teplotu - okolo 4000 K. Tento jev je způsoben změnami v magnetickém poli, které zabraňuje proudění. Jejich magnetismus je způsoben elektrickými proudy  tekoucími při povrchu Slunce. Často se přitom jedná o obrovské proudy, jelikož plazma je výborným zdrojem elektřiny V místech skvrn je extrémně silné magnetické pole, doslova z nich "tryskají" siločáry, které se poté vracejí zpět. Sluneční skvrny se vyskytují nejčastěji v párech = 2 skvrny opačné polarity - z jedné vycházejí siločáry nahoru,
2. sestupují dolů pod povrch 

Jsou nejvýraznějším pozorovatelným jevem sluneční aktivity. Jako první je popsal Johannes Fibricius v roce 1611, ale o rok dříve je už pozoroval Galileo Galilei. Pozorovatelům se jeví jako černé, avšak to je způsobené kontrastujícím pozadím skvrny. Skvrna samotná by měla oranžovou barvu. 
Životnost skvrn záleží na velikosti - u menších pouze několik hodin, větší skvrny pak mohou vydržet i několik týdnů či měsíců. Počet skvrn stoupá a klesá přibližně v 11letých cyklech, kdy Sluneční hemisféry mění svou polaritu. To také ovlivňuje teplotu podnebí na zemi. V 17. století, kdy skvrn mohutně ubylo, došlo na zemi k malé době ledové, která trvala celých 100 let. Tuto dobu nazýváme takzvaným Maudnerovým minimem. Na druhou stranu - Vikingové objevili ostrov Grónsko, což znamená zelená země. Dnes ostrov pokrytý ledem.