Sluneční skvrny

22. listopadu 2010 v 20:08 | Alice |  Astronomie
Sluneční skvrna je oblast povrchu slunce, která má nižší povrchovou teplotu - okolo 4000 K. Tento jev je způsoben změnami v magnetickém poli, které zabraňuje proudění. Jejich magnetismus je způsoben elektrickými proudy  tekoucími při povrchu Slunce. Často se přitom jedná o obrovské proudy, jelikož plazma je výborným zdrojem elektřiny V místech skvrn je extrémně silné magnetické pole, doslova z nich "tryskají" siločáry, které se poté vracejí zpět. Sluneční skvrny se vyskytují nejčastěji v párech = 2 skvrny opačné polarity - z jedné vycházejí siločáry nahoru,
2. sestupují dolů pod povrch 

Jsou nejvýraznějším pozorovatelným jevem sluneční aktivity. Jako první je popsal Johannes Fibricius v roce 1611, ale o rok dříve je už pozoroval Galileo Galilei. Pozorovatelům se jeví jako černé, avšak to je způsobené kontrastujícím pozadím skvrny. Skvrna samotná by měla oranžovou barvu. 
Životnost skvrn záleží na velikosti - u menších pouze několik hodin, větší skvrny pak mohou vydržet i několik týdnů či měsíců. Počet skvrn stoupá a klesá přibližně v 11letých cyklech, kdy Sluneční hemisféry mění svou polaritu. To také ovlivňuje teplotu podnebí na zemi. V 17. století, kdy skvrn mohutně ubylo, došlo na zemi k malé době ledové, která trvala celých 100 let. Tuto dobu nazýváme takzvaným Maudnerovým minimem. Na druhou stranu - Vikingové objevili ostrov Grónsko, což znamená zelená země. Dnes ostrov pokrytý ledem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama